Odborné články, recenze i zamyšlení | mySASY - diagnostický systém, který maximalizuje váš výkon
facebook twitter twitter

Seriál mySASY - nenechte si ujet vlak sportovního tréninku – díl 3.

Díl. 3 Autonomní nervový systém (ANS) - základní řídící jednotka vnitřní rovnováhy lidského organismu a okno do jeho fungování

  13. 07. 2017

V úvodních dílech seriálu jsme nastínili, že existují moderní diagnostické přístupy, které na rozdíl od běžně dostupných monitorů, trackerů a hodinek umožňují hodnocení komplexní reakce organismu na předchozí zátěž. 

V dalších dílech se zaměříme na to, na jakém principu systémy fungují a jakou přináší informaci pro praktické využití. Začít ale musíme na úplném počátku.


Vše stojí na základním faktu. Prostřednictvím monitorování a hodnocení variability srdeční frekvence, kterou využívá systém mySASY lze hodnotit stav autonomního nervového systému.

Pro pochopení zásadního významu této skutečnosti pro sportovní svět je na úvod potřeba objasnit (či pro odborníky připomenout) co je to autonomní nervový systém a jak může informace o jeho stavu přispět k optimalizaci sportovního tréninku. 


Autonomní nervový systém (ANS) a jeho role ve sportovním tréninku

Všechny procesy v organismu, které se odehrávají bez lidského vědomí jsou řízeny samostatnou částí nervového systému označovanou jako autonomním nervovým systémem (ANS). Jeho základním úkolem je zabezpečit STÁLOST VNITŘENÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMU.
Cílem tréninku naproti tomu je, prostřednictvím cíleně dávkovaného zatěžování organismu, narušit jeho vnitřní rovnováhu tak, aby v následném období regenerace došlo k jejímu obnovení a nejlépe i k superkompenzaci tj. uvedení vnitřní rovnováhy organismu nejen do „původního stavu“, ale ideálně do stavu „lepšího“. Tj. stavu kdy bude organismus schopen na následující zatížení reagovat lépe než reagoval ve výchozí situaci. Tomuto procesu říkáme obvykle adaptace na zatížení a je absolutně klíčovým momentem sportovního tréninku.

Na činnosti ANS se vždy podílí jeho dvě části/větve označované jako sympatikus a parasympatikus. 
Sympatikus zodpovídá převážně za aktivaci organismu v reakci na stresový podnět. Jeho aktivita převažuje v pohotovostním stavu. Spouští reakci boj, nebo útěk. Mobilizuje energetické zásoby a připravuje orgány na zvýšený výkon. Mimo jiné také zvyšuje srdeční frekvenci.  
Naproti tomu parasympatikus odpovídá především za regeneraci, relaxaci a doplňování energetických zásob. Jeho aktivita svědčí o probíhající kompenzaci předchozího zatížení. Zajišťuje adaptaci organismu na předchozí podnět, obnovu tkání a celkové zotavení. Jeho aktivita převažuje ve fázi odpočinku.

 
Jak nám to tedy může pomoct ve sportovním tréninku?

Pokud dokážeme detailně sledovat aktuální stav ANS, především stav rovnováhy mezi aktivitou jeho dvou zmíněných větví, dokážeme přesněji určit jaký je aktuální stav ADAPTACE organismu na předchozí zatížení. To je přitom informace zcela zásadní pro hodnocení vlivu předchozího tréninku a plánování tréninků následujících. 
Kdy by mělo nastoupit další zatížení? Jakou by mělo mít velikost, aby byl jeho efekt maximální? Jen DLOUHODOBÉ sledování odezvy autonomního nervového systému na předchozí podněty vám dá odpověď na tyto klíčové otázky. Bez jejího sledování je však jakákoli „paušální“ odpověď na tyto otázky pouhou spekulací. 


Právě metoda spektrální analýzy variability srdeční frekvence využívána systémem mySASY dokáže jako jediná postihnout a kvantifikovat aktivitu obou větví ANS. 


Monitorování ANS prostřednictvím mySASY díky tomu umožňuje
* Sledovat, jak se organismus vyrovnává s předchozím zatížením
* sledovat aktuální úroveň doplňování energetických zásob
* sledovat aktuální úroveň kompenzace/adaptace
* stanovit nástup superkompenzační fáze
* určit kdy a jaký typ zatížení či regenerace má být aplikován pro maximalizaci tréninkového efektu

 

Jste připraveni se přidat k uživatelům mySASY?