eshop mysasy facebook twitter twitter

Červená, modrá, zelená – co to vlastně znamená? Díl 2.

  28. 02. 2019

Cílem prvního dílu bylo popsat využití barevného rozlišení výsledku pro co nejjednodušší práci s nimi. Úkol tohoto dílu je asi ještě náročnější. Vysvětlit na co je třeba pamatovat, abychom se příliš velkým zjednodušením nedopustili významných interpretačních chyb. Přitom nezkomplikovat interpretaci tak, aby byl „vynulován“ dopad 1.dílu (který sklidil velký pozitivní ohlas).    

 

Vždy existují hraniční hodnoty pro změnu barev

Stanovení hranic pro změnu barev je nejtypičtějším příkladem toho, jaký je vztah mezi zjednodušením a potenciálním zhoršením interpretace. Proč? V algoritmu musíme stanovit zcela přesné hodnoty, jednu pro hranici mezi červenou a modrou a jednu mezi modrou a zelenou hodnotou výsledků. Minimální pohyb kolem této hranice pak už způsobí změnu barvy. Proto je třeba pečlivě vnímat, jaký je rozdíl mezi „pouhým sledováním změny barvy“ a komplexnějším sledováním posunu hodnot = změny polohy bodu?  Pro lepší ilustraci si představte případ, že se výsledky jedince celkově pohybují jen na jedné ose, a to například v hodnotách od 2 do 9. Algoritmus pak musí stanovit přesné hranice, kdy dojde ke změně barev. Algoritmus stanoví hranice mezi červenou a modrou např. na hodnotu 4 a mezi modrou a zelenou např. na 7. To, co chceme ukázat se dá dokumentovat na „extrémním“ případě. Už malé zhoršení z 4,1 na 3,9 (o 0,2) způsobí změnu barvy z modré na červenou. Zhoršení z 6,9 na 4,1 (o 2,8) ale pořád vidím jako modrou barvu. Rozumíme si? Je z toho patrné, jaké chyby se můžu dopustit, pokud bych sledoval jen barvu, a ne komplexněji celkovou změnu polohy bodu? Při extrémnějším posunu je barva jasným identifikátorem. Při pohybu hodnot těsně kolem hranic stanovených pro jejich změnu je to však vnímat i informaci, kterou dává změna hodnot a tím dána změna polohy výsledků.  

 

Změna heatmapy a úprava barevných hranic reaguje na dlouhodobější změnu stavu

Ke změně stavu (adaptační kapacity) nedochází pouze ze dne na den na základě jednotlivého aktuálního podnětu. Může docházet a dochází i k posunům střednědobým a dlouhodobým. U sportovců je to často v závislosti na fázi přípravy a s tím spojenými cíli a typy tréninků. Může to být, ale způsobeno i změnou životních či tréninkových podmínek, zdravotního stavu, atd. …. Graficky to znamená větší nebo menší posun „barev heatmapy“ do jiné pozice v rámci grafu a tím i změnu hranic barevného rozložení. Algoritmus je nastaven tak, aby na dlouhodobější změnu postupně reagoval a výsledky barvil tak, aby odpovídaly reálnému aktuálnímu stavu.  Pokud ale přijde výrazná změna „náhle“ (třeba v rozmezí kratším než 14 dní), a navíc se třeba neměříte příliš často, nemá systém dost hodnot na to, aby okamžitě zareagoval na změněný stav úpravou barevného spektra. Do něj se pak změna projeví až pokud ve změněném stavu organismus zůstane delší dobu. V takové situaci je potřeba hodnotit denní změny výrazně více na základě změny polohy bodů než čekat a spoléhat pouze na hodnocení na základě změny barvy.

Poslední často vyskytující se otázka je, zda se má výsledek co nejčastěji pohybovat v některé poloze/barvě, nebo zda je lepší jejich co největší střídání. Ani na tuto otázku neexistuje jednoznačná (když jsme u těch barev černo-bílá) odpověď.…

 

mySASY je objektivní, nezahazujte ale ani subjektivní vnímání

V rámci interpretace výsledků bylo opakovaně řešeno (a řada vědeckých studií to prokázala), že výsledek monitorování aktuální úrovně adaptace ne vždy zcela koresponduje se subjektivním vnímáním CELKOVÉ únavy. Naopak tato prokázaná skutečnost může být považována za jednu ze silných stránek a motivů k využívání systému (pokud by subjektivní vnímání bylo 100% vypovídající, nepotřebovali byste nic měnit). Může ukázat, že trénink je možný/žádoucí i ve stavu, kdy by to sportovec na základě CELKOVÉHO pocitu už nepředpokládal. Při samotném tréninku však často zjistí, že to opravdu má smysl a rozhodování pouze na základě subjektivního vnímání CELKOVÉ únavy by bylo zavádějící. Je však zcela zásadní vnímat a důrazně rozlišovat mezi „subjektivním pocitem CELKOVÉ únavy“ a signálem ukazujícím na „zjevné LOKÁLNÍ přetížení“ konkrétní části pohybového systému či jednotlivé svalové skupiny. Zatím co v prvním případě dobrý výsledek z mySASY ukazuje – zkus neposlechnout svůj CELKOVÝ pocit, výsledek bude stát za to, v případě LOKÁLNÍHO projevu nadměrné únavy svalové skupiny (bolest, pálení, či jiného projevu přetížení… „táhne mně lýtko“) je to jinak. Dobrý výsledek monitoringu v tomto stavu znamená „organismus“ má kapacitu podstoupit další zatížení, v ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ se to ale nedá vztahovat na LOKÁLNĚ PŘETÍŽENOU svalovou skupinu. Ta musí regenerovat. To i za cenu toho, že pokud nedokážu udržet adaptační kapacitu na dobré úrovni jiným typem tréninku, který přetíženou část vynechá, musím být připraven akceptovat její aktuální pokles. Přístup „pálila mne ráno po tréninku lýtka, ale zatěžoval jsem je dále, protože jsem měl výsledek mySASY zelený“, by byl tou nejhorší možnou interpretací, za kterou bychom nikdy nechtěli nést zodpovědnost :)

 

 

 

Pořiďte si novou verzi tréninkového profilu za zaváděcí cenu a trénujte chytře.