eshop mysasy facebook twitter twitter

Detailní popis jednotlivých charakteristik Tréninkových profilů - 1. Hrozba.

  07. 06. 2019

Tato série blogů věnovaných detailněji jednotlivým charakteristikám Tréninkových profilů má za cíl, seznámit se základními principy ty, kteří si mySASY (zatím ;)) nepořídili i poskytnout další informace těm, kteří již svůj profil mají. Stanovení Tréninkového profilu je funkcí, kterou se mySASY významně odlišuje od všech konkurenčních systémů. Profil určí aktuální adaptační kapacitu, která významně ovlivňuje schopnost odolávat a pozitivně reagovat na zatížení. Základní popis takového profilu naleznete na našem webu treninkovyprofil.cz, ale k dalšímu podrobnějšímu vysvětlení se lze dostat až jeho vytvořením v samotném systému mySASY.

 

Začneme charakteristikou, která je pro interpretaci asi nejnáročnější. První přichází na řadu...

HROZBA

Na rozdíl od většiny ostatních profilů může mít tento stav více základních příčin. Buď je nízká kapacita dána dlouhodobě kombinací horší genetické dispozice a jejího nedostatečného/nesprávného rozvoje, nebo může být stav pouze důsledkem aktuální (přechodné) zhoršené situace, která může mít řadu krátkodobých a střednědobých příčin. V obou případech je dobré věnovat situaci dostatečnou pozornost.

 

Pokud je stav způsoben přechodně (například vrcholem periody významného zatížení, aktuálním zhoršením psychického rozpoložení či nevhodnou změnou životního stylu), mělo by dojít ke zlepšení stavu velmi brzy po doporučené úpravě a optimalizaci režimu.

 

Naopak, pokud se jedná o dlouhodobý stav daný kombinací horší genetické dispozice a nedostatečného/nevhodného rozvoje kapacity, úzce související s obecnou tělesnou zdatností (teorie říká, že oba vlivy hrají zhruba stejnou roli) nelze očekávat rychlou změnu stavu. Naopak pouze dlouhodobá snaha o hledání podnětů/režimu a přístupů zvyšujících aktuální adaptační kapacitu a jejich pravidelné opakování mohou pomoci situaci optimalizovat.

 

Logickou otázkou je, zda lze, případně jak, tyto dva různé stavy rozlišit. V případě jednorázově vytvořeného Tréninkového profilu je to obtížné. V případě opakovaného monitorování a dlouhodobějšího sledování lze naopak dobře vypozorovat, zda optimalizace podnětů způsobí výraznou pozitivní změnu stavu (např. v průběhu jednoho měsíce), či zda lze stav zlepšit pouze mírně, jednorázově a profil nedoznává ani v rámci následujících měsíců významnějších změn.  

Jak tedy přispívat k optimalizaci/zlepšování stavu?

► Aktuální chronické přetížení, či aktuální změna zdravotního stavu.

V takovém případě, je potřeba zařadit, alespoň přechodně, více regenerace, především jejich aktivních forem. Výrazněji snížit souhrnné (týdenní) zatížení. Soustředit se na větší diferenciaci zatížení a delší, kvalitní zotavení/regeneraci. Případně zařadit fyzikální regenerační procedury. Výrazně může pomoci přechodná změna formy zatěžování. Je potřeba pečlivě sledovat efekt jednotlivých činností a podnětů na změny aktuální adaptační kapacity. Využívat opakovaně všechny podněty jejichž výsledkem je posun hodnot směrem vpravo, tj. růst adaptační kapacity.

►Dlouhodobě snížená kapacita.

V tomto případě je postup náročnější a více nejistý. Dlouhodobá pozitivní změna je často závislá na schopnosti/možnosti zlepšení obecné zdatnosti i aerobního vytrvalosti, tj. na možnosti a motivaci průběžně pracovat na zlepšení obecného fyzického základu, který poté umožní lepší budování specifické výkonnosti. Ke zvýšení adaptační a aerobní kapacity lze vedle klasického kontinuálního tréninku využít rovněž intervalových metod zaměřených na budování aerobní zdatnosti, které se ukazují v některých případech jako efektivnější. Často pomůže výraznější „překopání“ zaběhlého, stereotypního tréninkového režimu. Změna samotné formy zatížení. Zařazení (jiných forem) posilování. Možností změn je nekonečné množství v závislosti na sportovní disciplíně, věkové kategorii, aktuální výkonnosti atd. Efektivita jednotlivých přístupu je velmi individuální a nejlepší co v tomto směru mySASY poskytne je zpětnovazebná informace o tom, co je pro daného jedince efektivní.

 

Výše zmíněný přístup však často není v souladu s cílem/potřebou budování a rozvoje speciální výkonnosti potřebné pro realizaci aktuálních sportovních plánů a cílů.

 

V takovém případě se jako nejpřijatelnější postup jeví využít monitoring HRV především jako prevence zásadního přetížení či zdravotního poškození v rámci aktuálního modelu tréninkové přípravy. Případně průběžného sledování podnětů, které alespoň krátkodobě vyvolají zlepšení aktuální adaptace a jejich další systematické zařazování v rámci aktuálního tréninku. V takovém „modu“ vytrvat (přežít) do jiné fáze sportovní přípravy, která umožní výraznější koncepční změnu tréninku v rámci které, lze klást větší důraz na (alespoň přechodné) vylepšení celkové zdatnosti než na aktuální maximalizaci výkonnosti.  

 

Vzhledem ke zhoršené adaptační reakci a zvýšené hrozbě přetížení a zhoršení zdravotního stavu je vhodné mít co nejlepší přehled o reakcích organismu na zatěžující, ale také regenerační podněty. Zcela zásadní je to v období vysokého zatížení, kdy by frekvence sledování stavu neměla klesnout pod měření 3-4x týdně. Především ve dnech s největšími očekávanými změnami.  V obdobích snížené zátěže je možné frekvenci měření snížit. Je však dobré, stále si zachovat přehled o průběžném vývoji stavu, což zajistí monitorování alespoň 2x týdně.

 

Doporučujeme se charakteristikou Hrozba nenechat rozhodit či zastrašit a brát ji především jako „osobní výzvu“.

 

 

Pořiďte si novou verzi tréninkového profilu za zaváděcí cenu a trénujte chytře.