eshop mysasy facebook twitter twitter

Detailní popis jednotlivých charakteristik Tréninkových profilů - 2. Klasik

  20. 06. 2019

Stanovení Tréninkového profilu je funkcí, kterou se mySASY významně odlišuje od všech konkurenčních systémů. Profil určí aktuální adaptační kapacitu, kterou významně ovlivňuje schopnost odolávat centrální únavě a pozitivně reagovat na zatížení. Základní popis profilů lze nalézt na našem webu treninkovyprofil.cz, ale k dalšímu podrobnějšímu vysvětlení se lze dostat až jeho vytvořením v samotném programu mySASY. Tato série blogů věnovaných detailněji jednotlivým tréninkovým profilům má za cíl seznámit se základními principy ty, kteří si mySASY (zatím ;)) nepořídili i poskytnout další informace těm, kteří již svůj profil mají.

 

Minule jsme začali s charakteristikou Hrozba (k dispozici na tomto odkazu), která je pro interpretaci asi nejnáročnější. Dnes se budeme naopak věnovat té „nejzákladnější“. Na řadu proto přichází …

 

KLASIK

 

Úvodem opět pár slov k názvu. Označení Klasik má za úkol prezentovat, že se nejedná o nic mimořádného. A to jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Jedinci s tímto profilem nevykazují žádné specifikum, ať ve smyslu mimořádně zvýšené, či naopak snížené odolnosti vůči centrální únavě a zatížení. Nenachází se aktuálně ve stavu nějakého mimořádného ohrožení a v případě správného postupu mají pravděpodobně dostatečný potenciál k dalšímu zvyšování adaptační kapacity. Naopak ovšem u těchto jedinců může docházet ke zhoršení v případě, že budoucí trénink nebude pro organismus optimální.

Z fyziologického hlediska jde o stav, který je nejblíže standartnímu předpokladu fungování autonomního nervového systému, kdy se v reakci na podněty z vnějšího prostředí téměř plynule mění rovnováha mezi systémem zodpovědným za řízením spotřeby a systémem zodpovědným za doplňování zdrojů. Ani jeden ze systému nevykazuje v dlouhodobém pohledu významnou převahu ani nedostatečnost.

 

I tento profil může být v principu důsledkem dvou situací, které lze rozlišit buď v kontextu aktuálního tréninkového období, či až při opakovaném stanovování více tréninkových profilů v průběhu delšího časového období.

 

► Nejčastěji je charakteristika Klasik dána dlouhodobě a je tedy výsledkem částečně standardní fyziologické dispozice a částečně dosavadním tréninkem a životním stylem. Ani jeden z vlivů v tomto případě nepřináší do profilu nic mimořádného. 

 

► Ve druhém případě může být profil Klasik přechodným stavem, do kterého se dostane jedinec s profilem Talent v důsledku aktuální (přechodné) mírně zhoršené situace, která může mít řadu krátkodobých a střednědobých příčin.

 

 

 

Nejčastější příčinou druhého případu je posun aktuálních výsledků měření v důsledku vrcholící fáze tréninkového zatížení pohybujícího se na (kontrolované) hranici akutního přetížení. Méně často se jedná o projev nežádoucí kumulace centrální únavy, která tak může výrazně snížit další tréninkovou efektivitu. Další příčinou může být přechodná změna zdravotního stavu. Přechod z profilu Talent do profilu Klasik je proto vždy třeba hodnotit v souvislosti s aktuálním tréninkovým zatížením a dalšími vnějšími vlivy. Pokud je stav způsoben přechodně, například vrcholem periody významného zatížení, mělo by dojít ke zlepšení stavu velmi brzy po doporučené úpravě zatížení.

Naopak, pokud se jedná o dlouhodobý stav lze, hledáním podnětů a přístupů dále zvyšujících aktuální adaptační kapacitu a jejich pravidelným opakováním, kapacitu dále zvyšovat a zlepšovat tak odolnost vůči centrální únavě, tedy zvýšit pravděpodobnost dlouhodobého efektivního tréninku.

 

Jak může Klasik zabránit zhoršování stavu, a naopak přispívat k další optimalizaci/zlepšování stavu?

 

Základní charakteristika vypovídá o tom, že se organismus v průběhu sledovaného období přechodně dostával i do stavu snížené adaptace a zvýšené centrální únavy, který není vhodný pro vysoké aktuální zatížení. V tomto stavu je pozitivní odezva organismu na tréninkové zatížení snížená. Při opakovaném výskytu navíc roste riziko přetížení a zdravotního poškození.

 

Zaznamenaná přechodně zvýšená úroveň adaptace naopak ukazuje na existující potenciál pro hledání pozitivně působících podnětů a díky tomu šanci na dlouhodobé další vylepšování adaptační kapacity a odolnosti vůči centrální únavě.

 

Doporučená úprava tréninkového režimu by proto měla směřovat k identifikací podnětů způsobujících zhoršování stavu (posun vlevo) a režimu způsobujícího zlepšení stavu (posun vpravo). Skladba optimálního režimu je závislá na individuálních dispozicích i předchozím zatížení. Vyšší pravděpodobnost zlepšení adaptace přináší spíše aktivní regenerační režim než pasivní odpočinek. Vysoká intenzita o velmi krátkém trvání může být efektivnější než činnost s nízkou intenzitou. Naopak při častém zlepšeném stavu (výsledky vpravo/nahoře) je dobré využít vhodného naladění organismu a zařadit trénink, který maximálně využije aktuálně zvýšenou adaptační kapacitu.

 

V případě, že je příčinou stavu spíše aktuální chronické přetížení, je potřeba alespoň mírně snížit souhrnné (týdenní) zatížení. Soustředit se na větší diferenciaci zatížení. Zařadit, alespoň přechodně, více regenerace, především jejich aktivních forem. V případě potřeby zařadit fyzikální regenerační procedury. Je potřeba pečlivě sledovat efekt jednotlivých činnosti a podnětů na změny aktuální adaptační kapacity. Využívat opakovaně všechny podněty jejichž výsledkem je posun hodnot směrem vpravo, tj. růst adaptační kapacity.

 

V případě, že je profil Klasik charakteristikou dlouhodobou bude další pozitivní změna závislá především na hledání efektivnějšího tréninkového režimu a připravenosti zkoušet nové přístupy. Je zřejmé, že se tento přístup ne vždy shoduje s cílem aktuální maximalizace výkonnosti.  Často pomůže výraznější „překopání“ zaběhlého, stereotypního tréninkového režimu. Jako v případě ostatních profilů je možností změn nekonečné množství v závislosti na sportovní disciplíně, věkové kategorii aktuální výkonnosti atd. Efektivita jednotlivých přístupů je velmi individuální a nejlepší, co v tomto směru mySASY poskytne, je zpětnovazební informace o tom, co je pro daného jedince efektivní ….

 

Pokud není výše zmíněný přístup v aktuálním souladu s cílem/ potřebou budování a rozvoje speciální výkonnosti potřebné pro realizaci aktuálních sportovních plánů a cílů, jeví se jako nejpřijatelnější postup využití monitoringu HRV především jako prevence kumulace centrální únavy, chronického přetížení či zdravotního poškození v důsledku aktuálního modelu tréninkové přípravy. Není však důvod rezignovat na průběžné sledování podnětů, které alespoň krátkodobě vyvolají zlepšení aktuální adaptace a jejich další systematické zařazování v rámci aktuálního tréninku.

 

Díky standardní, průměrné adaptační reakci nehrozí akutní zvýšená hrozba přetížení a zhoršení zdravotního stavu. To však nevylučuje možnost zhoršení stavu, především v období vysokého zatížení

či jinak zvýšených nároků odolnost vůči podnětům z vnějšího prostředí. V těchto situacích by frekvence sledování stavu neměla klesnout pod 3 měření týdně. V obdobích snížené zátěže je možné frekvenci měření snížit. Je však dobré stále si zachovat dlouhodobý přehled o průběžném vývoji stavu, což zajistí minimálně stanovení Tréninkového profilu alespoň 1x za 2-3 měsíce.

 

 

 

 

Pořiďte si novou verzi tréninkového profilu za zaváděcí cenu a trénujte chytře.