eshop mysasy facebook twitter twitter

Seriál mySASY - nenechte si ujet vlak sportovního tréninku – díl 2.

Díl. 2 To před mySASY skutečně nikdo jiný nedělal?

  13. 07. 2017

V minulém díle jsme popisovali, jaké zásadní informace může přinést monitorování VARIABILITY srdeční frekvence pro využití ve sportovním tréninku. 

Mnoho čtenářů asi v tomto kontextu napadne logická otázka. Je možné, že se jedná o získávání tak zásadních informací, a přesto se o to dosud nikdo nepokusil? A logická odpověď zní ne, ale … .

 

 

Pokusy o hledání metod, jak sledovat zásadní stav autonomního nervového systému, nebo alespoň některých jeho složek tady byly, jsou a dlouhodobě budou. Minimálně o dvou přístupech jste pravděpodobně slyšeli i vy.

 

Tím asi nejjednodušším je sledování klidové srdeční frekvence. Principiálně vychází z podobného předpokladu jako sledování variability srdeční frekvence (heart rate variability – HRV) tj. z vlivu autonomního nervového systému (ANS) na činnost srdečního svalu. Jejím zásadním nedostatkem je však velmi malá rozlišovací schopnost a z toho plynoucí vysoké riziko chybné interpretace výsledků. Metoda navíc sleduje pouze, a to jen velmi orientačně, celkový výsledek ovlivnění činnosti srdce prostřednictvím ANS. To bez jakékoli možnosti postihnout, čím konkrétně je sledovaný stav ovlivněn. Nepoznáme, zda jde o celkové snížení aktivity ANS, nebo pouze nedostatečnou činnosti některé z jeho dvou větví. Jak si ukážeme v seriálu dále, právě to jsou přitom informace zcela zásadní pro využitelnost v tréninku a jeho pozitivní ovlivnění.

 

Další, odborníky známou a v praxi některými využívanou možnosti je analýza hladiny stresových hormonů, zpravidla kortizolu, v krvi. Metoda vychází ze skutečnosti, že stresová (zátěžová) odpověď organismu je vedle ANS řízena také hormonálně. Pokles či růst hladiny stresových hormonů pak informuje o úrovni aktivačních procesů organismu.

I tento přístup má svá podstatná úskalí. Z těch praktických je to především „invazivnost“ vyšetření, tj. potřeba fyzicky odebrat krev a dodržet všechny hygienické a organizační náležitosti s tím spojené. Další komplikací jsou pak organizační a odborné problémy spojené s analýzou vzorků. Díky nim je pouze velmi obtížné získat výsledky tak, aby na základě nich bylo možné bezprostředně upravit trénink či jiné zatížení. Posledním, ne však nevýznamným faktorem, je faktor finančních nákladů spojených s celou výše uvedenou procedurou. A díky tomu je její rutinní používání i mimo absolutní sportovní špičku téměř nemyslitelné.  

 

Spektrální analýza variability srdeční frekvence je dnes, díky dostupným technologiím a možnostem, metodou, které se daří většinu odborných i organizačních úskalí eliminovat. Přesto, že i její zcela rutinní využití může mít teoreticky některá „slabá místa“, lze je dnes již díky nabízenému systému velmi úspěšně překonat a metodu efektivně používat v běžné tréninkové praxi.

 

Pokud vás zajímá teoretický podklad metody, popis jejich konkrétních výstupů, ale především konkrétní příklady jejího využití v efektivním řízení tréninku, doprovozený řadou konkrétních praktických příkladů, nenechejte si ujít následující díly seriálu.

 

Na minule slíbený 100% důkaz že/jak mySASY funguje jsme nezapomněli. Posuneme jej jen o několik dílů dále! Umožní nám to lépe čtenáře teoreticky připravit a dát jim čas mySASY si pořídit. S jeho pomocí je totiž slibovaný důkaz daleko věrohodnější ...

Pořiďte si novou verzi tréninkového profilu za zaváděcí cenu a trénujte chytře.