Díl. 4 Spektrální analýza variability srdeční frekvence – bod kde se potkává věda se sportovní praxí
eshop mysasy facebook twitter twitter

Seriál mySASY - nenechte si ujet vlak sportovního tréninku – díl 4.

Díl. 4 Spektrální analýza variability srdeční frekvence – bod kde se potkává věda se sportovní praxí

  08. 08. 2017

Minule jsme se pokusili popsat, proč přináší sledování klidového stavu autonomního nervového systému (ANS) zásadní informaci pro řízení sportovního tréninku. V tomto díle se pokusíme ukázat, jak právě systém mySASY dokáže stav ANS optimálně posoudit a vyhodnotit.  


Systém mySASY využívá k hodnocení stavu ANS monitorování a analýzu variability srdeční frekvence, konkrétně metodu spektrální analýzy. 

To, že je možné prostřednictví velmi detailního (s přesností na tisícinu sekundy) monitorování srdeční frekvence sledovat aktivitu autonomního nervového systému není úplnou novinkou. Naopak tento princip je znám již více než 20 let. Dokladem toho je prestižní vědecká publikace již z roku 1996, která metodu založenou na jevu pojmenovaném „variabilita srdeční frekvence“ (HRV z anglického heart rate variability) a její benefity jasně popisuje (Task-Force (1996) Heart rate variability: standards of measurement, physiological interpretation and clinical use. Circulation 93: 1043–1065). 


Přesto, že se srdeční frekvence zdá být v klidu konstantní, při měření s velkou přesností (až na 0,001 s) lze mezi vzdálenostmi po sobě jdoucích tepů pozorovat větší či menší rozdíly (obr. 1) – tento jev se označuje jako variabilita srdeční frekvence.


Tyto rozdíly způsobuje právě ovlivňování srdeční frekvence pomocí autonomního nervového systému. Prostřednictvím monitorování těchto rozdílů a jejich popisu lze potom aktivitu autonomního nervového systému hodnotit. 


V hodnocení variability srdeční frekvence lze použít dvě základní metody. 

  • Metoda „časové domény (time domain)“ hodnotí pouze zda jsou celkově rozdíly ve vzdáleností tepů „velké“, nebo „malé“. Díky tomu metoda umožní zjistit, zda je CELKOVÁ aktivita ANS vysoká či nízká.
  • Metoda „spektrální analýzy (spectral analysis)“  spočívá v detailní analýze dostatečně dlouhého záznamu, která umožní určit s jakou frekvencí se jednotlivé změny vyskytují. Ve spojení se sledováním změn způsobených změnou polohy těla umožní tato metoda společně s hodnocením celkové aktivity ANS také stanovit, jaká je aktiva jeho jednotlivých větví – sympatiku a parasympatiku. Právě tato informace je totiž zcela klíčová pro efektivní využití ve sportovním tréninku.


Změny s nízkou frekvencí jsou způsobeny spíše aktivitou sympatiku. Projevují se více ve stoji a díky nízké frekvenci výskytu jsou identifikovatelné pouze na dostatečně dlouhém záznamu (obr. 2).

Zásadní význam mohou mít i změny, které nejsou díky své nízké frekvenci v kratším záznamu vůbec identifikovatelné. Metodiky využívající záznamu kratšího než 5 minut nejsou proto schopny aktivitu sympatiku vůbec identifikovat. Přichází tak minimálně o polovinu významných informací.


Změny s vysokou frekvencí jsou způsobeny spíše aktivitou parasympatiku, projevují se více vleže a díky vyšší frekvenci výskytu jsou snáze identifikovatelné (obr. 3).


Jak detailně využít jednotlivé výstupy popisující aktivitu jednotlivých větví ANS si ukážeme v následujícím dílu našeho seriálu. 

 

Pořiďte si novou verzi tréninkového profilu za zaváděcí cenu a trénujte chytře.