Minule jsme skončili u charakteristiky Držák (k dispozici na tomto ODKAZU), která je díky svým specifikům pro interpretaci dost náročná. Dnes se budeme věnovat tomu jasnému a „nejlepšímu“. Úvod věnovaný názvu můžeme zkrátit na minimum. Označení Talent jasně prezentuje, že se jedná o profil, který sebou přináší především pozitiva. Jedinci s tímto profilem vykazují zvýšenou odolnost vůči centrální únavě a zatížení. Z toho plyne jejich zvýšená rezistence vůči přetížení a nižší pravděpodobnost zdravotních komplikací souvisejících s nesprávným zatěžováním.

Z fyziologického hlediska jde o stav permanentně zvýšené aktivity systému zodpovědného za doplňování zdrojů. Na podněty z vnějšího prostředí systém reaguje především změnou aktivity systému zodpovědného a řízení jejich spotřeby.

 

Charakteristika Talent prezentuje zvýšenou schopnost adaptace na zatížení a je s největší pravděpodobností vždy dána kombinací částečně vrozené fyziologické dispozice a částečně dosavadním tréninkem a životním stylem. Který z těchto vlivů hraje u konkrétního jedince, jak velký význam je velmi těžké odhadovat. Dosavadní empirické zkušenosti ukazují, že bez jisté genetické predispozice je obtížné (nemožné :)) k takovému profilu dospět. Nelze to však tvrdit se 100% jistotou do doby, než bude možné sledovat a hodnotit vývoj profilů v řádu desítek let. Na rozdíl od ostatních profilů je však téměř vyloučeno, aby byl profil Talent pouze důsledkem nějakého aktuálního, přechodného krátko, nebo střednědobého vlivu.

 

Zmíněná zvýšená dlouhodobá adaptační kapacita je jednou z hlavních příčin mimořádné reakce organismu na vysoké zatížení, se kterou se můžeme setkat nejčastěji právě u jedinců s profilem Talent. Jedná se o situaci, kdy v důsledku silného aktivačního podnětů, kterým je zmíněné silné zatížení (často v kombinaci s projevy psychické euforie a s ní spojenou změnou hladiny neurotransmiterů v případě, že se jedná o zatížení v soutěži) může být zaznamenán při ranním měření bezprostředně po zatížení „nečekaný“ nárůst adaptační kapacity. Vysoká dlouhodobá adaptační kapacita umožňuje mimořádnou aktivaci systému zodpovědného za doplňování zdrojů ve snaze okamžitě kompenzovat předchozí zatížení. Ta se projeví na aktuálním výsledku měření ve formě „nečekaného“ nárůstu parametrů Aktuální kompenzace. Takový výsledek jistě neukazuje, že by měl „za každou cenu“ nastoupit další náročný trénink :). Pokud se jedná o důsledek maximálního, soutěžního zatížení, bylo by chybou zůstat v následujícím období v úplném klidu i přes očekávaný subjektivní pocit vysoké únavy. Jednorázový mimořádný výsledek bude pravděpodobně následován výraznější následným poklesem adaptačním kapacity. Zařazení správného „tréninkového“ režimu odpovídajícího parametrům aktivní regenerace může tento očekávatelný pokles významně zmírnit.  Pokud byl podnětem předchozí náročný trénink, situaci vyhodnoťte jako možnost dál trénovat podle stanoveného plánu.

 

Pokud dochází k posunu profilu Talent směrem k profilu Klasik je změnu vždy třeba hodnotit v souvislosti s aktuálním tréninkovým zatížením a dalšími vnějšími vlivy. Může se jednat o posun aktuálních výsledků měření v důsledku vrcholící fáze tréninkového zatížení, pohybujícího se na (kontrolované) hranici akutního přetížení. V určitých fázích tréninkového cyklu se může jednat o velmi žádoucí stav, dokumentující zásadní vystoupení z „komfortní zóny“. V tomto případě je však potřeba mít jistotu (zkušenost), že se při řízené změně (poklesu) zatížení organismus dokáže relativně rychle dostat zpět k výchozím hodnotám. Projevy posunu profilu směrem k charakteristice Klasik můžeme registrovat dokonce také ve fází „ladění sportovní formy“. Tento proces však vyžaduje ještě větší zkušenost a nedá se tvrdit, že je možný/žádoucí u všech „Talentů“. Postup spočívá především v jednorázovém výrazném za/přetížení, které se projeví následným výrazným (zpravidla jednorázovým) posunem hodnot směrem vlevo. Při správném postupu je tento výrazný jednorázový podnět příčinou následné zvýšené, velmi žádoucí, adaptace, která se v následujících dnech projeví ještě výraznějším posunem hodnot pozitivním směrem (vpravo, dolů).

 

V jiném případě může jít o projev nežádoucí kumulace centrální únavy, který může výrazně snížit další tréninkovou efektivitu. V tomto případě je potřeba aplikovat podněty a přístupy zvyšujících aktuální adaptační kapacitu. Jejich nalezení je zpravidla výsledkem předchozího sledování a „experimentování“ s doporučenými specifickými přístupy. Ty by měl mít v ideálním případě každý uživatel ověřené a připravené na základě předchozího dlouhodobého využívání systému ve spojení se systematickým hledání vhodných kroků a reakcí.

 

Skladba optimálního režimu je závislá na individuálních dispozicích i předchozí příčině změny stavu.  Vyšší pravděpodobnost zlepšení adaptace přináší spíše aktivní regenerační režim než pasivní odpočinek. Vysoká intenzita o velmi krátkém trvání může být efektivnější než činnost s nízkou intenzitou.

 

V případě, že je příčinou stavu opravdu již aktuální chronické přetížení, je potřeba alespoň mírně snížit souhrnné (týdenní) zatížení. Soustředit se na větší diferenciaci zatížení. Zařadit, alespoň přechodně, více regenerace, především jejich aktivních forem. V případě potřeby zařadit fyzikální regenerační procedury. Je potřeba pečlivě sledovat efekt jednotlivých činnosti a podnětů na změny aktuální adaptační kapacity.

 

Zcela jinou nežádoucí příčinou může být přechodná změna zdravotního stavu. V takovém případě je vhodné monitorování přerušit a začít s nimi až po normalizaci zdravotního stavu, v období návratu k systematickému tréninku.

 

Díky nadprůměrné adaptační reakci nehrozí jedincům s profilem Talent akutní zvýšené riziko přetížení a zhoršení zdravotního stavu. Díky popsané dispozici je snížena i pravděpodobnost zhoršení stavu v období vysokého zatížení či jinak zvýšených nároků na odolnost vůči podnětům z vnějšího prostředí. Především v těchto situacích by frekvence monitorování neměla klesnout pod 3 měření týdně. V obdobích snížené zátěže je možné frekvenci měření výrazně snížit. Je však dobré stále si zachovat dlouhodobý přehled o průběžném vývoji stavu, což zajistí minimálně stanovení Tréninkového profilu alespoň 1x za 2-3 měsíce.